Cesta vlakem z Margaa do Hospétu

12. 2. 2013

V úterý ráno jsme vstávali brzy, abychom stihli vlak do Hospétu v 7.50 na který jsme si ve středu koupili jízdenky. Městskými autobusy jsme se celkem bez problému dostali na vlakové nádraží, které tentokrát bylo neuvěřitelně přeplněno cestujícími čekajících na vlaky. V Margau jsou naštěstí jen tři, dlouhá nástupiště. Chvilku na to co jsme došli na naše nástupiště, přijížděl nám vlak.

Chtěli jsme si zakoupit jízdenky ve třetí třídě, ale ta už na nás nezbyla, takže jsme dostali Sleep třídu. Tato třída je o něco horší než jsme chtěli, ale je velice slušná, není tam klimatizace, ale nespočet větráků a je velice důmyslně vymyšlena. Ve vlaku jsou očíslovaná sedadla, maximálně na jedné lavici sedí tři lidé a naproti nim také tři. Každý z těchto tří lidí má své vlastní lůžko : 1. hlavní sedadlo, na kterém přes den sedí s dalšími dvěma cestujícími,  2. z opěradla si druhý cestující vytvoří druhé lůžko, 3. a třetí cestující má lůžko nad ním které je pevně zavěšeno na svém místě, tato místa jsme měli my. Jediné mínus bylo, že jsme neviděli z okna L tak snad příště. Další sedadla byla jetě u vedlejšího okna. Ta se dala rozložit tak, že cestující měli natažené nohy na společném prostoru. Seděli přímo u okna a vedle byla už jen ulička, takže souseda měli jen naproti a nad nimi bylo lůžko pro dalšího člověk.

Ve vlaku s námi cestovali velice milý, hluchoněmí indičtí manželé. Vyptávali se, odkud pocházíme, kde jsme všude byli a kam se ještě chystáme… Poradili nám, že v Hampí kam se zítra chystáme, nemáme vynechat archeologické muzeum a také nám, přesně vysvětlili, na které zastávce máme vystoupit (značení zastávek je tu mizerné a na víc jsme pořádně neviděli z okna).

Ve vlaku stále procházelo mnoho prodavačů občerstvení, ať už ovoce, nápojů nebo také indických specialit a samozřejmě s jejich tradičním čajem a kávou. Lidé nic moc nekupovali, protože většinou na dlouhou cestu byli vybaveni vlastním jídlem. To si připravovali na talířky a nabízeli jeden druhému. My jsme si jednu z indických pochoutek zakoupili, byla skvělá J.

Do Hospétu jsme dorazili v 15.00. Vymotat se z nádraží chvilku trvalo, protože na této zastávce vystupovalo mnoho dalších lidí, převážně turistů. Hotel jsme si našli poměrně rychle a za dobrou cenu. Oproti Goe je to docela rozdíl, Goa je totiž nejdražší stát z celé Indie.